3.A - projektový den „Sluneční soustava jinak“– 2.11.2021

Five, four, three, two, one, zero, S T A R T. Třída 3.A odstartovala na třídním raketoplánu prozkoumat naší sluneční soustavu. Co asi najdeme?

Bylo těžké se dostat na oběžnou dráhu, protože někteří zkonzumovali více svačiny a byli jsme těžší, než jsme čekali. Byli jsme zvědaví, zda trysky budou dost silné a překonají zemskou gravitaci. Záhy jsme se dívali z okýnek na tajemný prostor, který se nazývá vesmír (space).

Zjistili jsme, že sluneční soustava je obrovská se svými 8 planetami, 5 planetkami, 150 měsíci, asteroidy a kometami. Uprostřed je Slunce, které vydává mnoho energie a světla (fotony). Na povrchu Slunce probíhá termojaderná reakce. Paprsky jsou životodárné, ale mohou i uškodit. Slunce doslova "plive" žhavou hmotu do vesmíru (protuberance, sluneční vítr), a může tak poškodit družice a kosmonauty na ISS. Díky elektromagnetickému poli Země tomu tak však není – to je vlastně takový pozemský štít, který nás chrání před zkázou. Dospěláci vypočítali, že průměr naší Země se vejde do průměru Slunce 106 krát.

Naši vesmírnou odysseu jsme zahájili pohledem na nejmenší planetu naší SS – Merkur. Je nejblíže Slunci a není tam voda. Pak jsme zahlédli tajemnou Venuši, zahalenou do temných mraků. Nejkrásnější pohled byl na naší Zemi a její jediný Měsíc. Modrá barva střídala zelenou, hnědou, no prostě širokou škálu barev…prostě život. Když jsme míjeli rudý Mars, tak jsme symbolicky z rakety zamávali vozítku Perseverance.

Následně jsme urazili obrovskou vzdálenost, abychom uviděli tzv. plynné a ledové obry – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.

Když jsme míjeli Jupiter, tak jsme nemohli nevidět jeho pověstnou velkou skvrnu. Ten nejchytřejší z nejchytřejších nás upozornil na skutečnost, že průměr Země se vejde do průměru Jupiteru 11 krát.

U Saturnu jsme obdivovali prstenec z prachu a ledu. Jako kdyby v tom nekonečném čase čekal na svou vesmírnou nevěstu, kterou bude moci obdarovat svým ledovým prstýnkem.

Celou cestu jsme měli strach z Černé díry. Víme, že má obrovskou hmotnost, a co do sebe pohltí, to nenávratně zmizí. Mizí i světlo – zase pro nás nová zpráva.

Blížil se čas oběda, takže kosmonautům a kosmonautkám začalo kručet v břiše. Zapnuli jsme brzdící trysky a díky zemské gravitaci jsme hladce přistáli. Rychle jsme svlékli skafandry a s chutí jsme navštívili naši pozemskou jídelnu.

Doufám, že se Vám tento den líbil a máte z něj jen příjemné zážitky. Tř. uč. Mgr. Zuzana Fuchsová